Němčinu jsem většinu času své školní docházky neměla příliš v lásce, nešla mi a nezajímala mě. To, že němčina není tak hrozná, má systém a mohla by mě i bavit jsem zjistila až když jsme se do učení pustili společně se starším bratrem. Tehdy jsme začínali v lednovém kurzu pro začátečníky, avšak intenzivní letní školu v Mozartově městě Salzburgu jsem absolvovala v středně pokročilé B1 skupině. Díky své skvělé hostitelské rodině jsem navíc poznala krásy Rakouska neturisticky a s příměsí tamního dialektu.

Po létě stráveném v Rakousku jsem věděla, že budu chtít z němčiny rozhodně státně maturovat a ideálně získat i Goethe B2 jazykový certifikát. K dosažení tohoto cíle jsem si sestavila plán, který zahrnoval i výjezd do Německa. Tentokrát jsem strávila léto ve městě rozpoznatelném v některých románech Bernharda Schlinka – Heidelbergu. Stejně jako předtím v Rakousku, tak i v Německu jsem prohloubila své znalosti němčiny a zdokonalila se v jednotlivých jazykových kompetencích, především jsem ale měla možnost navázat kontakty nejen s rodilými mluvčími, ale i dalšími cizinci, kteří se učili němčinu.

Během koronavirové pandemie jsem cestovala tak maximálně na Google mapách. V té době jsem už měla za sebou maturitu i certifikát a němčina se stala neoddělitelnou součástí mého každodenního života. Pro své další studium jsem si zvolila kombinaci německý jazyk a biologie se zaměřením na vzdělávání. Profesi učitelky (či lektorky) jsem ještě před maturitou jasně a stručně odmítala (byla jsem přesvědčena, že budu porodní asistentka nebo dentální hygienistka), ale shodou náhod jsem po maturitě začala lektorovat firemní a veřejné kurzy, a brzy mě naplno pohltil celý ten kreativní a často nevyzpytatelný proces, při kterém jsem viděla, jak díky mé práci studenti němčinu skutečně chápou a posouvají se dál. 

Můj zájem o to předávat němčinu co nejzábavněji a nejefektivněji mě v roce 2022 zavedl do Lipska na letní akademii pro učitele němčiny jako cizího jazyka (organizováno Universität Leipzig). Nejenže jsem si osvojila nejnovější metody a přístupy ve výuce němčiny, ale také jsem navázala kontakty s kolegy z celého světa.

Od září do prosince 2025 jsem působila jako stážistka v České škole bez hranic v Ženevě, kde jsem vyučovala multiligvní děti češtinu, zeměpis a dějepis. Společně s dětmi a učitelským sborem jsme vytvořili jedenácté číslo tradičního školního časopisu Ženeváček. Ale pozor! Jedná se o speciální pohádkové vydání. 

V létě 2026 mě čeká dvoutýdenní pobyt v německém Freiburgu.